Třetí adventní víkend jsem se rozhodla strávit v Německu - užít si velkolepou vánoční atmosféru, ale především navštívit svoji kamarádku Klárku, která je na semestr na studiích v Lipsku. Z polské Vratislavi to není nijak daleko, tak jsem koupila jízdenku a vyrazila.
Pro Drážďany jsem si vymezila páteční den. Návštěvu tohoto překrásného města jsem absolvovala se svojí českou kamarádkou z Erasmu, Martinou. Drážďany se pyšní nejen množstvím historických budov a památek, ale v adventním čase nejstarším vánočním trhem v Německu, který byl v pořadí již pětistý sedmdesátý devátý. A že jsme si ho užily téměř jedenáctkrát. V Drážďanech se totiž trhy konají celkem na jedenácti místech, z nichž většinu jsme prošly. Na hlavním trhu na náměstí Striezelmarkt jsem musela ochutnat pravou drážďanskou štolu (kterou jsem pak jedla po zbytek vánočních svátků, protože mi tak zachutnala, že jsem musela přivézt také domů) a půlmetrový německý vuřt s velmi pikantní hořčicí. Všude kolem sebe jsem slyšela češtinu a příjemně se naladila na blížící se Vánoce. Na tuto návštěvu budu dlouho vzpomínat.
Večer jsem se rozloučila s kamarádkou Martinou a pokračovala směr Lipsko, vlakem, necelé dvě hodiny. Společnost jsem ale nakonec opět měla, v této části Německa se cestovat sám moc nevyplácí, protože se zde jezdí na jízdenku za 22 euro, ať už jedete kamkoliv v regionu. Pokud ale cestujete ve skupině pěti pasažérů, vyjde cesta na necelých 7 euro za osobu, a to by byla škoda o takovou možnost přijít. Díky Klárce se mi to povedlo a já nakonec stejný způsob využila i cestou zpět.
Do Lipska jsem dorazila večer a Klárka mě přivítala na nádraží. Víkend jsem strávila v její společnosti a moc jsem si ten pobyt užila. Nejenže jsme prošly město, navštívily vánoční trhy (menší než ty drážďanské, ale stejně kouzelné) a ochutnaly zdejší svařák, ale seznámila jsem se také s místními Erasmáky, s nimiž jsem prožila pěkný sobotní večer. Škoda, že ten víkend tak rychle utekl, v neděli odpoledne už mě opět čekala cesta do Polska.
Přivezla jsem si spoustu nezapomenutelných zážitků a nové poznatky (např. že v Německu tak zbožňují Krtečka, že už ho pokládají za svého), bohužel také silné nachlazení, z něhož jsem se dostávala ještě v Brně před Vánocemi, ale za to všechno to stálo. Klári, díky ještě jednou za tvůj čas a auf Wiedersehen!
Žádné komentáře:
Okomentovat