Nejdřív jen sen, potom plány a teď už jsem opravdu tu. Po skoro pěti letech jsem se odhodlala k asi nejoblíbenějšímu zahraničnímu pobytu všech univerzitních studentů a odjela na Erasmus. Proč Wroclaw? Je to krásné město, je to blízko domů, domluvím se a chci se naučit polsky. Prý je tu dobrá Slavistika a ti trpaslíci ve městě? Kde tohle jinde zažít?
První dojmy jsou super - mám parádní ubytování na kolejích a prima spolubydlící, škola je moc zajímavá (chodím na čtrnáctidenní kurz polštiny, než začne semestr), město velké a krásné, Poláci kupodivu velmi milí a internet tu funguje úplně bez problémů :-)
Několik nutných informací o místě, kde nyní pobývám:
- Wroclaw je městem studentů, ale taky trpaslíků. V ulicích je jich několik desítek a vždy symbolizují něco jiného. K městu neodmyslitelně patří a v každém obchůzku se suvenýry lze koupit pohlednice, magnety nebo trička s motivem těchto roztomilých pidimužíků.
- V žádném jiném městě jsem neviděla tolik sakrálních staveb. Kostely, chrámy a katedrálami je to tu poseto. Převážně jsou vystavěny z červených cihel, protože tu dominují písčité a jílovité půdy. Většina se může co do velikosti srovnávat s brněnským Petrovem.
- Ve městě je největší a nejstarší polská zoologická zahrada. Její stáří na ní ale nepoznáte. Je to krásný obrovský park se spoustou zeleně a několika tisíci druhy zvířat, které žijí ve velikých výbězích. My jsme tu strávily přes 5 hodin, ale dalo by se tu vydržet mnohem déle. Kromě slonů, nosorožců, hrochů, lachtanů, medvědů, lvů a zubrů mě uchvátilo třípatrové terárium, v němž jsme si prohlédly několik set druhů plazů, brouků, pavouků, štírů, ale také skleník a v něm poletující motýly.
- Mimo zoo jsme zvládly navštívit i zdejší botanickou zahradu. Ta mě uchvátila asi ještě víc. Rozkvetlé záhony, nekolik skleníků a naprostá pohoda a klid ve zdejším zeleném parku. Specialitou zahrady je pěstování vodních a bahenních rostin, sukulentů a břečťanů, jež tvoří jednu z dvanácti polských národních sbírek.
- Nikdo tu moc neřeší semafory. Proč tu vlastně jsou, když spousta obyvatel města chodí na červenou? Pokuty jsou veliké, ale asi je to lidnem fuk. Třeba té paní s kočárkem, co přebíhala jednu z nejrušnějších ulic ve městě! Ještě že řidiči jsou ukázněnější...
A už to asi vím - semafory tady totiž fungují úplně naopak, než by to mělo být. Barvy jsou správné, ale na velkých křížovatkách, jejichž součástí jsou třeba tramvajové ostrůvky, jsou semafory tři, někdy i čtyři. Zelná se vždy jako první rozsvítí na tom nejvzdálenějším od vás, a než stihnete přejít první cestu, tak už zase svítí červená. Poláci si tedy přecházejí po svém.
- Jako v každém velkoměstě i po Wroclawi se pohybuje spousta podivínů. Bezdomovců, zdá se, je tu celkem hodně. Buď posedávají na lavičkách v parcích nebo prohrabují odpadkové koše. Žádného ale neuvidíte s flaškou v ruce. Platí tady striktní zákon - žádný alkohol na veřejných místech. Bohužel se zákon týká všech, takže si tu nemůžete s přáteli posedět v parku a popíjet pivo. Bez alko nápoje ano.
- Všichni jezdí na kolech. Město je pěkně uzpůsobeno pro potřeby cyklistů. Hustá síť cyklostezek dopřává rychlou a snadnou komunikaci ve městě. Fungují tady, stejně jako v jiných velkoměstech, stojany s půjčovnou kol. Zaregistrujete se na internetu a pak už jen s přiděleným číslem můžete využívat kol, kdy se vám zachce. Každých 20 minut nové jízdy jedete dokonce zdarma!
- Potraviny se zde seženou za zhruba stejný peníz, jako u nás v Česku. Výběr je veliký a kvalita, zdá se, velmi dobrá. Každou středu a čtvrtek se kousek od hlavního náměstí konají farmářské trhy, kde prodavači nabízejí domácí produkty různých vůní a chutí. Fungují tu také velké tržnice, jednu máme hned naproti školy. Potraviny jsou tam trochu dražší, než v supermarketech (přece jen jsou to malí prodejci), ale rozmanitost produktů nezná mezí. Mně se velmi líbí hřiby a jiné lesní plody, které si tu můžete nakoupit po kilech.
- Nikdo tu moc neřeší semafory. Proč tu vlastně jsou, když spousta obyvatel města chodí na červenou? Pokuty jsou veliké, ale asi je to lidnem fuk. Třeba té paní s kočárkem, co přebíhala jednu z nejrušnějších ulic ve městě! Ještě že řidiči jsou ukázněnější...
A už to asi vím - semafory tady totiž fungují úplně naopak, než by to mělo být. Barvy jsou správné, ale na velkých křížovatkách, jejichž součástí jsou třeba tramvajové ostrůvky, jsou semafory tři, někdy i čtyři. Zelná se vždy jako první rozsvítí na tom nejvzdálenějším od vás, a než stihnete přejít první cestu, tak už zase svítí červená. Poláci si tedy přecházejí po svém.
- Jako v každém velkoměstě i po Wroclawi se pohybuje spousta podivínů. Bezdomovců, zdá se, je tu celkem hodně. Buď posedávají na lavičkách v parcích nebo prohrabují odpadkové koše. Žádného ale neuvidíte s flaškou v ruce. Platí tady striktní zákon - žádný alkohol na veřejných místech. Bohužel se zákon týká všech, takže si tu nemůžete s přáteli posedět v parku a popíjet pivo. Bez alko nápoje ano.
- Všichni jezdí na kolech. Město je pěkně uzpůsobeno pro potřeby cyklistů. Hustá síť cyklostezek dopřává rychlou a snadnou komunikaci ve městě. Fungují tady, stejně jako v jiných velkoměstech, stojany s půjčovnou kol. Zaregistrujete se na internetu a pak už jen s přiděleným číslem můžete využívat kol, kdy se vám zachce. Každých 20 minut nové jízdy jedete dokonce zdarma!
- Potraviny se zde seženou za zhruba stejný peníz, jako u nás v Česku. Výběr je veliký a kvalita, zdá se, velmi dobrá. Každou středu a čtvrtek se kousek od hlavního náměstí konají farmářské trhy, kde prodavači nabízejí domácí produkty různých vůní a chutí. Fungují tu také velké tržnice, jednu máme hned naproti školy. Potraviny jsou tam trochu dražší, než v supermarketech (přece jen jsou to malí prodejci), ale rozmanitost produktů nezná mezí. Mně se velmi líbí hřiby a jiné lesní plody, které si tu můžete nakoupit po kilech.
- Výborné jídlo nabízejí také restaurace a tzv. mléčné bary (takové naše jídelny). Některé jsou dražší, jiné levné. Většinou je k dostání tradiční polská kuchyně. Já jsem už ochutnala pirožky, bramborové placky a žurek (kyselá polívka s brambory a vejcem).
- Na ulici uslyšíte němčinu. Město dříve opravdu německé bylo, a asi proto zůstává lákadlem pro Němce i nadále. Každý den potkávám skupiny německy mluvících turistů, kteří obdivují "Breslau". Už jsem si na to zvykla a zvykli si i místní. V obchodech tu lehce seženete průvodce, pohlednice a další suvenýry v němčině.
1 komentář:
Kostely, že by se mohly srovnávat s brněnským Petrovem? Vždyť co jsme spolu viděli, tak do nejmenšího by se náš Petrov vlezl dvakrát. Kostely jako kráva, to je adeqátní přirovnání :-)
Okomentovat